|
14. září 2013 - XIV. ročník Pražské jízdy italských vozů
Letošní ročník Pražské jízdy přinesl plno změn. A přitom to začalo stejně jako vždy, obíháním úřadů a získáváním potřebných povolení pro uzavírku silnice.
Úředníci však pro letošní rok nebyli naší akci nakloněni. Kvůli havarijnímu stavu svodidel jsou veškeré žádosti o uzavírky komunikace pro sportovní účely až do odvolání zamítány. Ovšem zjistit tento fakt na přelomu července a srpna bylo dosti nepříjemným zásekem do jinak zaběhlých kolejí. Zveřejnil jsem tuto informaci na naší internetové diskuzi a čekal, jaký ohlas způsobí. A skutečně způsobila. Diskuze se pěkně rozhýbala, ovšem ani po týdnu nevyplynul žádný konkrétní a uspokojivý návrh. Pak padla informace o „překopání“ celé akce. Změnou termínu a místa počínaje a změnou koncepce celé akce konče.
Po vyčerpávajících diskuzích a telefonických hovorech máme konečně jasno. Akce bude o týden dříve, tedy 14. Září 2013. Sraz v Praze 9 – Ctěnicích (místo v Praze volíme v podstatě jen pro zachování stávajícího názvu akce), odtud pak odjezd na orientační jízdu, kterou zakončíme v Sosnové na autodromu. Tam se pak ještě pojede jízda pravidelnosti bez ohledu na průměrnou rychlost. To abychom nějak navnadili i milovníky adrenalinu.
A tak se tedy v sobotu v půl osmé ráno sjíždíme ve tvrzi Ctěnice na okraji Prahy. Počasí v předchozích dnech nevypadalo nijak lákavě, ještě v pátek totiž nepříjemně a vydatně pršelo. Proto jsme ani nečekali nijak velkou účast, 20 vozů by bylo s bídou tak akorát na pokrytí nákladů.
Jsme však příjemně překvapeni, je sice zima, ale neprší a dokonce to vypadá, že zasvítí i slunce. To pak zřejmě rozhodlo. V půl desáté je totiž na přejímce evidováno na 25 vozidel chtivých projížďky po okruhu a ještě dalších 5 vozů pak pojede pouze orientační jízdu. Spolu s několika pořadatelskými doprovodnými vozy se na nevelkém parkovišti tísní více než 30 historických italských automobilů. Fiat 500, 600, 850, 125, 127, 128, X 1/9 a Lancia Beta Coupe. To už vypadá dobře.
Půl desátá pryč a pořadatelé jsou rozesláni na trasu, účastníci mezitím plní první soutěžní úkol. Tím je velmi oblíbené „zrcadlové bludiště“, kde mají na čas, ovšem pouze podle odrazu v zrcadle, tužkou projet dráhu na papíře. Dalším úkolem je pak testová otázka a obligátní házení řemenů na klikovou hřídel, letos trochu pozměněné, hází se totiž z auta. Vznikají přitom vskutku kuriózní fotky, kdy účastníci doslova přepadávají z okének automobilu.
Trasa soutěže je pak poměrně dlouhá, měří 82 kilometrů, ostatně nelze jinak, má-li končit v Sosnové u České Lípy. Není tedy čas na nějaké rozjímání a dlouhé kochání krajinou, je potřeba svižně se přesunout na další kontrolu, která je na okraji Mratína. Tam účastníky čeká další jednoduchá testová otázka a poněkud záludnější měření průměru volantu ve svém voze. Odhad většiny soutěžících se blížil více či méně skutečnosti, ale některé výkyvy překonávaly i 10 centimetrů. No a poslední úkol na této kontrole představovalo prostřihávání papírového mezikruží levou rukou pro praváky a pravou pro leváky. Vypadá to jednoduše a také při naší generální zkoušce v klubovně bylo, ale uprostřed polí dost foukalo, což již tak nesnadný úkol činilo v podstatě nemožným. A není tedy divu, že měla většina soutěžících tento úkol za plný počet bodů.
Další kontrola byla připravena v Lobči poblíž zámku. Jela se zde jednoduchá jízda zručnosti. Ujetí dvou metrů na přesnost, zastavení 50 centimetrů od přední části vozu a přejetí několika cik-cak poskládaných prken.
Čtvrtá a poslední kontrola pak byla přímo v Sosnové, na dohled autodromu. Opět jsme měli přichystanou testovou otázku, dále pak skládání dopravní značky jako puzzle a test paměti. Při něm soutěžící nahlédnou na 10 vteřin do krabice plné všeho možného a následně mají, již po paměti, vyjmenovat díly z automobilu, které v krabici viděli.
A to už slyšíme vrčení nebo spíše řev vytočených motorů trénujících účastníků „Podzimního sosnění“. Je na co koukat, smečky různě upravených škodovek se prohánějí na okruhu, střídají je anglické vozy, kterým jasně dominují Mini, k vidění je ale třeba i Lotus, Austin Healey, Triumph Spitfire nebo MG. Italské vozy tu pak reprezentují Fiat 124 Abarth, Fiat 124 sedan, Alfa Romeo GTV, Maserati 3500 GT či Citroen SM s vysněným motorem Maserati. Celkem je zde na 60 různě výkonných modelů všemožných značek.
Hned na úvod však na vlastní oči vidíme i jednu nepříjemnou záležitost, kdy řidič soudobé repliky tříkolky Morgan nezvládne smyk a otočí ji na střechu. Tedy, kdyby tříkolka střechu měla. Jedná se totiž o otevřený vůz a o to je nehoda na pohled děsivější. Naštěstí je vůz vybaven ochrannými rámy a pasažéři mají helmy, takže kromě drobných oděrek a psychické újmy si nic neodnášejí a i sanita může setrvat na místě. Po tomto divadle pak můžeme i my pokračovat v jízdách, ovšem varovné memento nad námi visí po zbytek dne.
Řadíme se na našem vyhrazeném „italském“ parkovišti, kde vozy rozřazujeme dle výkonu do dvou skupin po 11 automobilech. A jako první startuje skupina výkonově slabší, což představuje objem motoru zhruba do 1300 ccm. Převládají zde Fiaty 127 a 128, je zde i X 1/9, 850 Sport a jedno upravené šestikilo s motorem z 850. Trénink se jede na 8 kol a jde hlavně o seznámení s trasou okruhu. První zjištění není moc potěšující, nedá se pořádně předjíždět. Tlačím před sebou Karla v X 1/9, kterého pro změnu brzdí Míra Nosák ve Fiatu 127. Míra jede na zimních gumách, které prý moc nesedí. Nakonec na cílové rovince před tribunami uhýbá a pouští nás před sebe. Tlačím Karla do chvíle, než i on pozná, že jeho letité pneumatiky prostě na okruh nepatří a předjíždím ho ve chvíli, kdy se snaží zkorigovat auto ve smyku. Ještě ve zpětném zrcátku zahlédnu, jak auto v hodinách končí otočené do protisměru. Je to zkrátka parádní jízda, kterou si každý užívá dle svého.
Ve druhé skupině pak předvádí své jezdecké umění Vojta s upravovanou 127, která nemá konkurenci, na paty mu přitom šlape Pavel Nonner s „ostrou“ 128 rally a Honza Valeš s neméně „nabroušenou“ 128 sport. Bojuje zde i Lancia Beta, X 1/9 nebo 124 spider.
Dle časů pak stavíme startovní rošt pro další rozjížďku, dochází k malým přesunům napříč skupinami. Startovní rošt pak slibuje opravdu nevšední podívanou, kterou zejména diváci na tribunách oceňují hlasitým potleskem a pokřikem.
Střídáme se v rozjížďkách s ultrarychlými škodovkami i dalšími účastníky „sosnění“ a obohacujeme se navzájem o zajímavé zážitky. K další nehodě již naštěstí nedojde, přestože některé vozy jedou vyloženě na hraně, jako třeba Fiat 127 Honzy Macourka s motorem 1300, který projížděl zatáčky po třech kolech, když to zadní se zvedalo několik desítek centimetrů vysoko! Zkrátka podívaná jak má být.
Jezdíme až do pozdních odpoledních hodin, poslední rozjížďka se jede krátce před šestou. Ještě sledujeme divácky atraktivní podívanou, start nejrychlejších vozů na trati. Start ve stylu „Le-Mans“, kdy soutěžící stojí naproti svým vozům a přes celou šíři dráhy k nim běží, nasedají, startují a postupně odjíždějí. Že přitom občas dochází ke kolizním situacím netřeba zdůrazňovat. Důkazem budiž jedno na boku pochroumané Porsche 911.
Naši účastníci pak již netrpělivě čekají na vyhlášení výsledků a v půl sedmé se konečně dočkají. Nejprve oceňujeme vítěze v návalu nových dojmů již pozapomenuté orientační jízdy, pak smolaře akce, kterým je předseda ostravského fiat klubu Milan Chudej. Z takové dálky dorazila jeho X 1/9 pouze na místo přejímky, kde zůstala stát se závadou v převodovce. Dále oceňujeme nejrychlejší vozy a jejich jezdce ve skupinách do 1000 ccm, do 1500 ccm a nad 1500 ccm spolu s upravenými. No a „královskou“ disciplínou je jízda pravidelnosti, rozdíl mezi jízdami 0,07 vteřiny je opravdu neskutečný. Polovina startovního pole se vejde do rozdílu jedné vteřiny, jezdilo se opravdu naplno! Část výherců však již naše řady opustila, a tak se v zastoupení dostává té cti Vlasovcovi, který ceny přebírá. Za obětavé vyhodnocování výsledků si tu chvilku slávy, byť v zastoupení, jistě zaslouží.
Den končí, pomalu se stmívá, je čas k odjezdu. Děkujeme účastníkům, pořadatelům i všem, kteří nám umožnili jízdu na okruhu v Sosnové, zejména pak Tomáši Pavlíkovi. Akce se všem moc líbila a slibujeme si pokračování spolupráce i pro příští rok.
Skupinka posledních pak ještě vydatně povečeří v nedalekém Jestřebí ve stylové roubence a pak pomalu míří ku Praze a dále do garáží. Den pro nás končí opravdu hodně pozdě v noci, vlastně skoro až nad ránem.
Startovné :
550,- při platbě předem (650,- pro platící při přejímce)
200,- pro účastníky samotné orientační jízdy
Zastoupení :
celkem cca. 30 vozů Fiat, Lancia, Alfa Romeo
Výsledky :
Soutěž pravidelnosti:
1. místo - Petr Nosák - Fiat 127 (1972)
2. místo - Karel Kříž - Fiat X1/9 (1976)
3. místo - Petr Holeček - Fiat 125 (1970)
Orientační soutěž:
1. místo - Michal Jakeš - Fiat 128 Sport Coupe (1972)
2. místo - Martin Slavický - Fiat 600 D (1962)
3. místo - Ludmila Rückerová - Fiat 600 D (1960)
Smolař srazu:
Milan Chudej - Fiat X1/9 (1982)
Výsledková listina - orientační jízda
Výsledková listina - závod Sosnová
PS: Přes ty rozpaky při přípravách, kdy jsme zjistili, že všechno letos bude jinak, se nakonec akce velmi povedla. Počasí se alespoň na ten jeden den umoudřilo a koncepce akce bude snad do budoucna znamenat přiliv účastníků. Vybere si totiž každý, ať již sportovněji založený či na pohodu jezdící účastník. Dopoledne potrápí hlavu při orientaci v terénu a záludných úkolech na kontrolách, odpoledne pak auto na okruhu. Navíc je okruh na rozdíl od „vrchu“ divácky atraktivnější, z tribun lze pohodlně sledovat vozy kroužící po celé trase. A proto, ano! Příští rok v podobném duchu…
| 
