Víkend s Fiaty na Berounsku, 27.-29. srpna 2004
Po dvouleté pauze opět na Berounsku. Důvod? Pěkná krajina a společnost fiatářů. Po domluvě s Fandou alias Šílenou Eliškou jsme se v pátek dopoledne nastěhovali i se stany a auty na jeho zahradu. Jako první přijel Zdeněk Carvan s poněkud modernějším strojem Fiat Panda, jako druhý pak já s F „900“ D.
Abychom na přeplněné zahradě udělali trochu místa museli jsme přesunout několik nepojízdných vozidel značky Fiat (Argenta, Ritmo) což byla předzvěst v jakémže duchu se celý víkend potáhne. Síly jsme doplnili v restauraci v Mořině a po dvanácté přikvačil další Fiat. Tentokrát 850 BN a Marek se spolujezdcem Petrem Holečkem. V šest odpoledne přijel i Karel s 850 Special a Martin zvaný Tříprsťák (F 600 D).
Kvůli blížícímu se večeru jsme se přesunuli k ohni, který právě Fanda rozdělal. Tou dobou přijel i Vojta s F 127. Opékali jsme buřty a čas příjemně ubíhal. Kolem deváté přijel i Míra s F 500 a naopak Karel se s námi rozloučil. Do spacáků a stanů nás zahnal až vlahý deštík.
Na sobotu byla naplánována návštěva Plzeňského srazu anglických vozů Mini a dohodnutá návštěva inzerovaných Fiatů. Vstávali jsme kvůli tomu již v 8 hodin ráno. Větší skupinka vždy představuje trochu problém v organizaci přejezdu z místa na místo. Čekali jsme na ostatní, nakonec jsme vyjeli jen ve dvou vozech F 600 D (4 osoby) a F 850 (3 osoby) s tím, že ostatní nás doženou cestou. Vojta spěchal a to se jeho vozu stalo osudným, pošramotil přední blatník a čelo, tímto ukončil akci Berounsko a jel domů. Proto jsme se opozdili a nedodrželi původní plánu, která předpokládal příjezd do Plzně ještě před startem Spanilé jízdy. Bohužel zastihli jsme už kolonu vyjíždějících vozů. Chtěli jsme si je v klidu prohlédnout a tak jsme kolonu následovali až k ZOO, kde byla pauza a tedy i čas na nerušenou obhlídku zúčastněných strojů.
Po hodinovém „kochání“ vystavenými stroji, bylo kolem poledne, jsme se vydali na obhlídku Fiatů inzerovaných jako „dědictví“. Celí netrpěliví a natěšení jsme hledali udanou adresu a popsaný dům. To co následovalo nikdo z nás do smrti nezapomene. Z několika zděděných Fiatů se jich vyklubala plná zahrada. Všechny vozy se nacházely na parcele rohového řadového domku. Přivítala nás džungle jen s velkým sebezapřením nazvaná zahrada o pozemku 900 m2 a na ní se nacházela sbírka Fiatů ve velmi neutěšeném stavu. Říci o nich, že to byly vraky by bylo příliš nadnesené a lichotící. Některé z vozů se totiž na zahradě nacházely i dvě desítky let!! Auta zahradu beze zbytku vyplnila, zbytek volného prostoru zabral plevel v podobě ostružin, zplaněné jabloně a kopřivy, mezitím pak byly všudypřítomné odpadky rozličného druhu. Od PET lahví, přes hadry, kosti až po lednice, střepy, pneumatiky a sudy s neidentifikovatelným odpadem. Atmosféru dokresloval pach hnijících jablek.
Pobíhali jsme po zahradě o objevovali stále další a další vozy, identifikovali jsme celkem 55 vozů!! Překvapilo v jakém stavu můžou auta být, někdy bylo jen velmi obtížné identifikovat o jaký typ vozu vlastně jde. Fiat 500 (1x), 600 (10x), 850 (20x), 126 (5x), 127 (12x), 128 (2x). K tomu Lada, Škoda, VW a dvě Zastavy. Na zahradě jsme strávili celkem 3 hodiny a hladoví jeli zpět do Bubovic, nikomu se totiž nechtělo lézt do hospody v zablácených botách a s neuvěřitelně špinavýma rukama.
Po dálnici jsme frčeli rychlostí místy i překonávající rychlost 130 km/h, což byl i na upravenou šestistovku docela výkon, neboť na „palubě“ vezla 4 osoby. Ještě krátká exkurze u Luigiho v Berouně, zajímal nás jeho nový přírůstek v podobě Fiata 1500. Do restaurace jsme se dostali až ve čtyři odpoledne a těšili se na velmi pozdní oběd. Debata se při tom neustále stáčela k absolvované návštěvě „vrakoviště“ v Plzni.
Ještě večer se u ohně probíralo stále to samé téma, přijel i Tříprsťák a musel vyslechnout podrobný referát o Plzni. Opékali jsme buřty a přitom spřádali plány „co s tím“. Nejen dnešní zážitky jsme vydrželi probírat až do dvou ráno.
V neděli u snídaně jsme opět probírali téma “Plzeň“. Slibně se vyvíjející debatu přerušil vlahý deštík, který nás zahnal do domu. Po snídani se společnost začala loučit a rozjíždět do domovů. Společně jsme ještě zajeli k Tříprsťákovi do Černošic obhlédnout nejprve jeho stroje a pak několik inzerovaných vozů F 127. Z těch se vyklubaly jen o něco lepší vraky než v Plzni. Odjel Míra a my ještě zajeli do Berouna znovu obhlížet Luigiho F 1500. Pak odjel i Petr Holeček a Marek, já a Zdeněk jsme se jeli ještě rozloučit s Fandou a tím zakončili víkend na Berounsku.
PS: Berounsko, nepravidelnost v našich klubových akcích, je pořádáno jako malá víkendová oddychová akce. Po dvouleté pauze jsme je opět oživili a těšili se na příjemně strávený čas s přáteli. Celý víkend poznamenala sobotní návštěva Plzně a inzerovaných Fiatů, de facto v nás jiný dojem nezůstal, tak silně to na nás působilo. Plzeň pak měla dohru v říjnu, ale to už je samostatná kapitola…
|