|
19. září 2015 - XVI. ročník Podzimní jízdy italských vozů
Ani pro letošní rok to nevypadalo tak jednoduché, jak bychom si představovali. Vázla nám komunikace s místem konání akce a na to se navíc nabalovaly další drobné potíže. Ale budiž. Chtěli jsme, stejně jako loni, jezdit na okruhu autodromu v Bělé pod Bezdězem a když už ho platíme, tak proč nevyužít celý den pro naše obveselení a nabuzení adenalinu. Abychom trochu povzbudili i menší a slabší vozy, vytyčili jsme navíc malý okruh, či spíše něco ve stylu motokárové dráhy. A nejen pro účastníky s nejslabšími vozy byla připravena ještě jízda zručnosti, tedy vlastně třetí nezávislý okruh. Však se většině z nás při vyslovení značky Fiat jako první vybaví model pětistovky či šestistovky, a to věru nebývají vozy se závodními ambicemi...
Propagace akce proběhla stejně jako obvykle, nicméně osloveny byly i další kluby. Ovšem v nijak ohromující účast jsme nedoufali. Navíc se strhla diskuze i ohledně výše startovného, které bylo letos stanoveno na tisíc korun. Zkrátka chudým fiatářům se to zdálo příliš. Proto jsme akci rozdělili po jednotlivých okruzích a cenu dle toho také odstupňovali.
Akce samotná započala již v pátek v podvečerních hodinách, kdy jsme se sjížděli v Bělé pod Bezdězem v chatové osadě nazvané poeticky „Pohádka“. Pro rozjezd postačovala restaurace, kde si ti rychlejší stihli dát i nějakou večeři, zbytek pak již musel posvačit v kempu. Zavzpomínali jsme na „staré dobré časy“, neb v jednu chvíli se nás v chatičce pro čtyři osoby tísnilo ke dvaceti. Vůbec to byl slibný začátek akce, při které se příjemně debatovalo. Nicméně zvládli jsme i povinné přípravy, jako oživení časomíry či seznámení pořadatelů s časovým plánem a s nákresy okruhů.
Sobota pak začala až příliš brzy. Jenže čas neúprosně běžel a my měli před sebou stavbu všech okuhů. O půl osmé jsme začali se stavbou velkého i malého okruhu, proběhla instalace obou časomír a příprava přejímky i jízdy zručnosti. Jen navozit pneumatiky na malý okruh nám zabralo téměř dvě hodiny. Následovaly nějaké zkušební průjezdy a teprve v půl jedenácté bylo vše hotovo. Na rozpravu v tu chvíli čekalo na dvacet soutěžících. Což bohužel nebylo zrovna mnoho. A to ještě dobrá polovina z nich byla zároveň i pořadatelem. Pro zaplacení nákladů na celou akci bychom však potřebovali přinejmenším ještě o 10 vozů více.
Po zaváděcí jízdě celé kolony soutěžních vozů na dlouhém okruhu jsme se pustili do tréninkových jízd. Těmi byly celkem dvě jízdy pro každou posádku pro seznámení se záludnostmi tratě. V průběhu jízd se postupně obědvalo a po dvanácté jsme spustili i jízdy na malém okruhu. Souběžně se také jela jízda zručnosti, ta ovšem bez tréninku, rovnou naostro. Okolo třetí odpoledne se pak soutěžící znovu vrátili na velký okruh, kde projeli další tři ostré jízdy. Kdo chtěl, mohl znovu okusit i povrch malého okruhu, ale hrubost asfaltu byla poněkud likvidační pro pneumatiky, a tak se podruhé na malý okruh pouštěl jen málokdo. Ztráta poklice z mého vozu při poněkud ostřejším průjezdu zatáčky pak zřejmě odradila i zbytek posádek.
Přes mohdy výrazně závodní tempo soutěžních vozů se naštěstí vozům ani posádkám nic nestalo. I když nějaké výlety mimo trasu jsme viděli, ale to prý byl vždy jen kontrolovaný smyk pro pobavení diváků...
Atmosféra byla báječná, tempo jízd rychlé a diváci i účastníci odcházeli spokojeni, jen těch strojů na startu bychom ocenili alespoň dvojnásobek. Napřesrok uvidíme, jak se nám povede posílit propagaci.
Vyhlášení výsledků jsme zvládli o slibované šesté odpolední. Rozdali jsme ceny, přičemž někteří si chodili pro poháry i vícekrát. Jízda naplno přinášela ovoce v podobě výher jízdy pravidelnosti, kdy už to prý opravdu rychleji nešlo.
Ceny jsou rozdány, poslední účty srovnány. Co s načatým podvečerem? Čekal nás ještě společný přejezd v koloně do stylové roubenky v Jestřebí. Při báječně uvolněné večeři jsme rozebírali zážitky z okruhu a spřádali plány na další ročník, který je sice z ekonomického hlediska nesmysl, ale přitom tak zábavný!
Startovné :
1000,- při platbě předem (1200,- pro platící při přejímce)
200,- pro účastníky samotné jízdy zručnosti
Zastoupení :
celkem cca. 20 vozů Alfa Romeo, Ferrari, Fiat, Innocenti, Lancia
Výsledky :
Soutěž pravidelnosti na velkém okruhu:
1. místo - Jaroslav Kolín - Fiat 850 Sport Coupe (1971)
2. místo - Jiřina Emrová - Fiat 500F (1970)
3. místo - Václav Holý - Innocenti Elba (1996)
Soutěž pravidelnosti na malém okruhu:
1. místo - Jan Macourek - Lancia Beta (1980)
2. místo - Martin Bystřický - Fiat 128 Sport Coupe (1972)
3. místo - Jaroslav Kolín - Fiat 850 Sport Coupe (1971)
Jízda zručnosti:
1. místo - Slavomír Douda - Fiat 600D (1961)
2. místo - Martin Slavický - Fiat 600D (1962)
3. místo - Petr Polach - Fiat 126p (1987)
Kompletní výsledková listina ve formátu xls
Video z jízd na okruhu
PS: Co dodat závěrem? O příštím ročníku se ještě zřejmě strhne debata, ale ta atmosféra a adrenalinové zážitky rozhodně stojí za to! Máme nějaké možnosti jak snížit náklady na akci, a také se je pokusíme využit. Nicméně jako stěžejní stále vidíme účast minimálně 30 vozů.
| 
