|
20. září 2008 – 9. Pražská jízda klasických italských vozů
Po deváté a přesto zcela nově. Jízda pravidelnosti do vrchu. Přesto, že šlo již o devátý ročník jízdy Prahou, neměla s předchozími pranic společného, snad jen tu Prahu....
Již loni na dovolené jsme přemýšleli o nové náplni pražské akce, přeci jen pořádat dvě podobná setkání nebylo to pravé. Padl návrh na jízdu pravidelnosti, nejlépe do vrchu. A tak se i stalo....
Následující řádky zmiňují co všechno bylo potřeba pro tuto akci zařídit a vyběhat. Možná by to bylo jinde jednodušší, možná složitější. Můžete posoudit sami. Pakliže Vás to zajímá, vezměte to jako poučení nebo návod pro pořádání podobného podniku. Nechcete-li to číst, přeskočte o nějakou tu řádku níže.....
Listopad 2007
Když už jsme měli jasnou koncepci, datum a plán 9. ročníku Pražské jízdy, zbývala maličkost, zajistit slušný kopec, kde by se jezdilo. Kopec s pěknou silnicí, který by bylo možno pro naší potřebu uzavřít. Představa by byla, naprosto skvělá a nám vyhovující silnice se nachází na Praze 4, mezi městskou částí Komořany a Točná.
Vyrážím na magistrát Hl. města Prahy, na dopravní odbor, kde se dotazuji na možnost uzávěry silnice pro sportovní akci. Nikdo vcelku nic nenamítá, ovšem silnice je plně v režii městské části Praha 12, která o ní rozhoduje a proto se mám obrátit na ni, jakožto správce komunikace. Ale pozor! Hrozí uzavírka od Stavby silnic, kvůli výstavbě pražského okruhu, po silnici by pak jezdila jen dopravní obsluha. Přijďte po novém roce....
Červen 2008
Doufal jsem, že uplynula dostatečně dlouhá doba a o stavbě či případné uzavírce silnice již bude rozhodnuto. Omyl. Na Městském úřadě Prahy 12 - dopravním odboru jsem se po přednesení žádosti, tedy spíše přání, dozvěděl toto: „To my nevíme, jestli to bude v září pro stavbu uzavřené, no asi jo. Přijďte v srpnu. A vůbec, nechcete si vymyslet něco jiného?“ Nechtěl jsem.
Červenec 2008
Na úřadě nic nového, ale na téže komunikaci byla pořádána rallye a rychlostní zkouška podniku mistrovství republiky. Šel jsem okouknout jak je zabezpečena trať, co bude zajímavého k vidění a poptat se pořadatelů jak uzávěry silnice docílili. Sám hlavní pořadatel k tomu měl toto: „No, asi bude nejlepší, když to pojedete mimo Prahu. Nás ta uzavírka stála okolo 50 tisíc, spousta papírování, obíhání, dopravní značky, objížďka, no strašné. Jo, a stavba prý tu bude jezdit již v září.“ Zprávy, které nepotěší, vůbec nepotěší. Na to konto jsem s dalšími členy klubu řešil jinou, podobnou silnici v Praze a blízkém okolí. Najezdil jsem desítky kilometrů při projíždění vytipovaných lokalit, ale ta silnice na Točnou byla pořád nejlepší....
4. srpna 2008
„Dobrý den, tak se jdu přeptat na tu stavební uzávěru ulice Branišovská, jak to bude se stavbou městského okruhu?“
„Jdete moc brzy, ještě nic nevíme, zkuste to v září.“
To už by bylo poněkud pozdě na přípravu takovéto akce a tak zjišťuji, kde rozhodnutí o uzavírce pro stavbu vázne a jakou máme šanci, že akci stihneme ještě před uzávěrou. Nikdo neví, dotyčná osoba, co tohle má na starost, je na dovolené, vrátí se za týden. Ale nějaký pokrok je přeci jen učiněn. Přestože nikdo neví, co je potřeba k uzavírce předložit, ujme se mě nápadem docela zaujatý vedoucí dopravního odboru a začne shánět kontakty na osoby uzavírkou dotčené. „To máte: TSK (technickou správu komunikací), ekonomický odbor MČ Praha 12, policii, starostu, ředitele Stavby silnic, ředitele stavby okruhu,......“
Volám na jedno z předložených čísel. Překvapivě je to onen pořadatel rallye, s nímž jsem mluvil před měsícem. „Vy chcete jen tu jednu ulici? Tak to budete postupovat jinak nežli já, já jednal přímo s magistrátem. Hodně štěstí.“ Starostovi MČ Prahy 12 posílám žádost o podporu akce a prominutí poplatku za pronájem komunikace. Zároveň upozorňuji časomíru na datum akce a místo konání.
13. srpna 2008
Opět zkouším štěstí na úřadě a tentokrát narážím na tu pravou osobu. „Ano, žádost o uzavírku kvůli stavbě městského okruhu tu máme, ale jsou tu nějaké nedostatky. Moment.“ Několik telefonátů. „Tak do září to v žádném případě nestihnou.“ Akci už nic nebrání, skoro nic. Byrokratický moloch žádá uspokojení, stohy žádostí, finanční zázemí. Praha 12 jako majitel komunikace žádá 2,- Kč za metr čtvereční, TSK jako správce 4,- Kč za metr čtvereční, což máme při šířce 5 metrů a délce silnice téměř 3 km, nějakých cca. 90 tis. Ehmmmm. Potřebujeme podporu starosty. Volám tedy starostovi, jestli žádost dorazila. Ano, ale zatím neměl čas.....
18. srpna 2008
Starosta je na dovolené.....
22. srpna 2008
Starosta je ještě na dovolené.....
26. srpna 2008
Starosta nemá čas, zkuste to zítra.....
27. srpna 2008
Starosta tu není, zavolejte v pátek.....
29. srpna 2008
„Starosta vzkazuje, že akci nepodpoří. Jde o značkovou akci Fiat a značkové akce nepodporujeme. Nashledanou.“
?????????????? Přitom hned úvodu žádosti byl uveden žadatel - Fiat Car Classic..... zbytečné zdržení.
Co teď? Nemáme čas a stát to bude ranec. Volám na ekonomický odbor. Po přednesení požadavku mě paní velmi překvapí: „Já to zpoplatňovat nebudu, vyřiďte si to s TSK.“
Volám na TSK: „Žádost, mapu, výpis z rejstříku organizací, potvrzení, že můžete jednat za organizaci.“
Zajišťuji přejímku na Kunratické tvrzi, jak jinak než za poplatek. Smlouvám, cena se mi zdá dosti vysoká. Je potřeba ještě se osobně domluvit....
Ředitel stavby nechápe, co po něm chci, mám přijít v pondělí....
Časomíra vráží nůž do zad, už má něco jiného.....
1. září 2008
Získávám rozhodnutí od ředitele stavby městského okruhu.
Usmlouvám slevu za pronájem Kunratické tvrze a reklamu na jejich web stránkách.
Sháním jinou časomíru, ale nikdo nemá čas.....
Potřebuji zajistit asistenci policie a rozhodnutí od Dopravní inspektorátu Praha. DI musí schválit objížďku a dopravní značení. Nedaří se mi nikoho zastihnout.
4. září 2008
Jsem nervózní, času je málo. Na DI nikdo.
TSK: „Co to máte za mapu? Tak tu si nechte a zajděte o patro výš ať vám vytisknou novou. Žádost v pořádku. Pronájem 3 kilometrů silnice? No to bude tak okolo 30 tisíc....“ ????? „Ledaže by vám Ekonomický odbor Prahy 12 potvrdil prominutí poplatku..... A moment! Tu registraci občanského sdružení nechci vytisknutou z internetu, musí to být originál.“ Jsem na prášky.....
5. září 2008
Beru si dovolenou.
Hned ráno jedu na Dopravní inspektorát Policie ČR. V 7:30 jsem na místě, předkládám plány objízdné trasy a dopravního značení. „K objížďce nemám výhrady.“ sděluje orgán. „Ovšem to dopravní značení je potřeba předělat.“ Naštěstí je ochoten se mnou trávit ještě nějaký čas a pomáhá mi doplnit značky a jejich správné označení, dle vyhlášky. Po předělání plánku to mám spolu se žádostí předat na Dopravní odbor Prahy 12, kde to potvrdí. Už jsem na odchodu, když: „A safra, tady máme malý problém, ta objížďka vede po komunikaci spadající pod Praha – venkov a já mohu odsouhlasit pouze komunikaci Praha – město. Musíte si ještě vyžádat souhlas DI Praha – venkov a i místního úřadu.“ ???!!! Telefonuji, na DI Praha – venkov, očekávají mě v pondělí, úřad vyřeším ihned poté.
Jedu do Modřan na Ekonomický odbor. Samozřejmě nejdříve vše řešíme po telefonu.... Na místě dostávám žádost, tu je potřeba vyplnit. TSK to bude stačit, dozvídám se.
Český statistický úřad - tam dostanu výpis z registru občanských sdružení, za příslušný poplatek.
TSK – žádost v pořádku, mapa též (jen jsem zakreslil požadovanou délku uzavírky), výpis také v pořádku. „Co to je?“ Nějak se nezdá Ekonomickým odborem potvrzený žádost o zábor. Ovšem nakonec to vezmou. Mám se zastavit v pondělí..... Vidím to na další den dovolené....
A nakonec ještě na Dopravní odbor Prahy 12, dojednat jejich spolupráci s Prahou – venkov.
Klika, původní časomíra si udělala čas, takže to s nimi řeším.
8. září 2008
Jedu na DI Praha – venkov. Zde narážím na fandu, bývalý majitel Fiata 125p nemá vůči objížďce výhrady, dostatečné se zdá i dopravní značení, akorát pedantsky trvá na správně formulované žádosti.
TSK, vyzvedávám smlouvu o pronájmu komunikace, cena je nakonec vcelku přijatelná....
A Dopravní odbor MČ Praha 12? Tam jsem po tolika návštěvách známý jak falešný pětník, berou si požadované dokumenty, slíbí dohodu s úřadem Prahy – venkov, Rozhodnutí si mám vyzvednout koncem týdne....
Ještě na Polici ČR, ohledně jejich asistence při dopravní uzávěře, nemají dostatek lidí a jsem odkázán na Městskou policii. Tam jsem sice nejprve přijímán s menšími rozpaky, nicméně nakonec se spolupráce s nimi ukázala být více než příkladná.
9. září 2008
Kvůli časomíře jedu za Mělník, na zámek v Lobči. Vznáším požadavky, spolupráce je domluvena....
Zajišťuji dopravní značení.
11. září 2008
Ufffff a je to. Zahazuji tubu prášků.... Držím v ruce Rozhodnutí a silnice je naše!! Domlouvám podrobnosti ohledně asistence s Městskou policií a nervózně čekám, zda-li vše klapne.
Tak nějak to zhruba probíhalo, ve skutečnosti se jednání ještě více vlekla a téměř vše bylo nutno řešit nejprve telefonicky, pak osobně. O to více jsem čekal na den „D“, jak se bude vyvíjet situace a zda-li vůbec přijedou nějaká auta. A musím poctivě přiznat, že „vykašlat se na to“ mě napadlo mnohokrát....
A máme tu pátek 19. září 2008, předvečer inovované Pražské jízdy. V Kunraticích rozmisťujeme šipky usnadňující příjezd na přejímku a spolu s bratry Holečkovými projíždíme objížďku, abychom v sobotu dopoledne netápali kam a jak umístíme dopravní značení. Pak ještě pěšky procházíme zhruba 3 kilometry dlouhou trať jízdy do vrchu a barevným sprejem označujeme nejkritičtější místa a nejhlubší výmoly. Ne, že by to k něčemu bylo, silnice není tak hrozná a v té rychlosti jakou všichni jízdu jeli, to stejně nebylo možné sledovat.... Zkušebně projíždíme trať a já se zcela impulzivně rozhoduji pro účast s vozem zvaným „Modrý Ďábel“ místo původně zamýšlené „Berušky“. Přeci je to bude větší adrenalin....
Jedu si pro auto do garáže a krátce před devátou parkuji na školním dvorku. Ve škole už frčí příprava obložených housek, přímo velkovýrobna. Malá skupinka 10 osob včetně mě připravuje 300 obložených housek..... Touto činností strávíme příjemnou hodinku a ačkoli původně hladový jak šakal, ke konci už praskám ve švech. Nad nevšední činností si překvapivě užíváme velkou zábavu. Přijíždí i Míra Šonský, který přiváží dopravní značky. Je třeba všechny zkompletovat a naložit do auta, hotovo máme krátce před půlnocí. Bavíme se při nějakém tom tradičním tlachání, jdeme spát až po půlnoci. Ajaj, nepříjemné překvapení, Karel má všude zamčeno, nedostaneme se do sprch ani do tělocvičny pro žíněnky. Karimatky s sebou nikdo nemá, spí se na tvrdé dlažbě, což ráno neopomeneme u Karla reklamovat.
Sobota!!! Nervozita panuje, vstáváme v půl sedmé ráno, protahujeme ztuhlá záda. Odjezd v 7:30 a krátce před osmou jsme již v Kunratické tvrzi. Rychle připravujeme přejímku pro první účastníky, ovšem....zdá se zbytečně. Nikdo se na akci nehrne a ani v půl deváté to nevypadá na závratnou účast, zapisujeme do startovní listiny všechny přítomné, což jsou vlastně na přípravách se podílející členi klubu. Soutěžící se začnou trousit až okolo deváté a příval se pak nezastaví do půl jedenácté, tou dobou již máme na place více než 50 automobilů. To už je výrazně lepší a více, nežli jsem si na inovované akci dovolil doufat. Počasí stále žádná sláva, je pod mrakem, fouká vítr, šílená kosa, sotva 10 stupňů, ale naštěstí neprší....
10:30, končí přejímka, začíná rozprava. Zmiňuji i ocenění vítězů v několika kategoriích za rychlost....což vyvolá vzrušený šum, je jasné, že „závodníků“ letos přijelo více než dost. Ale nesmíme zapomínat ani na jezdce s pomalými stroji nebo účastníky jedoucí „pohodovým, výletním“ tempem. Hlavně pro ty je tu soutěž pravidelnosti, ve které má šanci každý neb vítězí jezdec s nejmenším časovým rozdílem mezi měřenými jízdami a je jedno jak dlouho jízdy pojede. I když, z vlastních bohatých zkušeností vím, že nejlépe se dosahuje shodných časů právě při „jízdě na plno“....
Z nejrychlejších oceňujeme 3 nejlepší časy v pěti kategoriích – do 500 ccm, 501 – 800 ccm, 801 – 1000 ccm, 1001 – 1500 ccm, a nad 1500 ccm + upravené. K tomu elegance (tentokrát pořadatelská) a pravidelnost bez rozdílu obsahu či výkonu. Úctyhodné množství cen, celkem pro 21 nejlepších.
A jaké letos přijely vozy? Kromě obligátních Fiatů 500, 600 a 850 v různých verzích i nějaký ten Fiat 125, 125p, 127, 128, 124 Spider. Na akci jsme přivítali i licence - Lada 2101 a Jagst 770. Kromě vozů Fiat byla k vidění produkce dalších italských automobilek - Lancia Beta Spider či Alfa Romeo 1300 GT Junior. Lahůdkou setkání pak byl velmi pěkný Fiat 500 Giardiniera, Fiat 501 SS (1924), Fiat 514 (1930) nebo Fiat Topolino (1936).
Krátce po půl jedenácté začíná organizovaný, skupinový přejezd na místo startu jízdy do vrchu. Chcete-li tomu tak říkat - Spanilé jízdy. Bohužel bez doprovodu policie jedeme jako běžní účastníci silničního provozu a dle toho to také chvílemi vypadá, kolona se drobí a protože je zima, nejsou vidět ani diváci, kvůli kterým vlastně v koloně jedeme....
11 hodin, jsme na místě, policie již silnici uzavřela a veškerou dopravu odklání po objízdné trase, časomíra chystá poslední drobnosti, na trase rozmisťujeme několik pořadatelů a může se začít.
Nejprve zkušební, měřená jízda pro seznámení s tratí. Auta jezdí jedno za druhým, interval jedné minuty se zdál být dostatečným rozestupem. Ovšem týkalo se to pouze srovnatelných kubatur. Když za Fiatem Topolino vyrazil Míra s Ritmem, byl i rozestup dvou minut málo....
I přes původně na pátou hodinu ohlášený konec jízd se podařilo projet posledním vozem krátce po třetí. Tímto byla jízda do vrchu ukončena a my se mohli přesunout „spanilou jízdou“ zpět do Kunratic. Vyhlášení výsledků nic nebránilo, ovšem několik hladových účastníků se dožadovalo hodinové pauzy na večeři. Tak tedy, vyhlášení o půl páté..... Restaurační zařízení však nepočítalo s takovým návalem hladových krků a díky tomu se vyhlášení protáhlo na pátou. Těch několik pořadatelů podílejících se na výsledkové listině a vypisování diplomů si zaslouží ocenění, poctivě čekali až se všichni nají a sami hladověli. Tedy, rozdával jsem obložené housky, ovšem nikdo je již nechtěl ani vidět, beztak jich zbyla více než stovka...
Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo a my si mohli v klidu vydechnout. Užíváme si posezení v restauraci u Rytíře Jakuba. Odpolední přejezd centrem, trocha adrenalinu při 120 km/h na magistrále (jako bychom toho neměli dost :-) Pokračování programu se tradičně konalo ve škole.
Nejdříve debaty, pak prohlížení fotek a nakonec „hrátky s čerty“.... Hazardní karetní hry probíhaly až do 4 hodin ráno. Jako občerstvení posloužilo zbývajících zhruba 100 obložených housek.....
Nedělní vstávání vypadalo podle předchozí zábavy a tak lze půl desátou považovat za úspěch. Pak už jsme jen posnídali (housky), vyplnili nějaké testační formuláře a rozjeli se domů.
K akci asi už není vcelku co dodat, snad jen, že Tom s Fiatem 125p nedojel, „kousl“ se diferenciál a nutný byl odtah. Ani já neměl klidný průběh jízdy, roztrhla se gumová spojka na řazení, poslední 3 kilometry jsem jel na dvojku a abych vůbec vůz zaparkoval v garáži, bylo nutné ji vyměnit.
Startovné : 350,- (300,- člen klubu)
v ceně je zahrnuto:
- parkovné
- uzavírka silnice
- časomíra
- ceny pro vítěze
- občerstvení
Zastoupení :
celkem cca. 50 vozů Fiat, Alfa Romeo, Autobianchi, Lancia, VAZ
Výsledky :
Soutěž elegance:
1. místo - Jan Egidy - Fiat 514 Spider - 1930
2. místo - Eugen Šaloun - Alfa Romeo 1300 GT Junior - 1967
3. místo - Vladimír Gajdoš - Fiat 501 SS - 1924
Soutěž pravidelnosti:
1. místo - Petra Janečková - Fiat 850
2. místo - Josef Holeček - Fiat 125p
3. místo - Tomáš Achs - Fiat 500
Kompletní výsledková listina
PS: Po těch všech peripetiích s vyběháváním povolení se akce nakonec zdařila. I přes odůvodněný strach z nějaké kolize po oficiálním vyhlášení oceňování nejrychlejších jezdců se nic vážného nepřihodilo. Pouze jedna šestikule poněkud neustála zatáčku a potykala si se skalkou, která překvapivě neuhnula. Ovšem oprava nebyla náročná, odstrojit a vyklepat přední čelo se podařilo ještě na místě, zbývá jen překytovat a nalakovat.....
Přes nepříznivou předpověď a doslova mrazivé teploty vyšlo i počasí, déšť by asi akci zrovna nepomohl a kolizí mohlo být daleko více.
Asi nejzajímavějším průjezdem trati byl, dle slov jednoho z traťových komisařů, průjezd vozu Fiat 514 pana Egidyho, neb se ozýval šílený rachot sypajícího se železa, když v nejprudší zatáčce poztrácel nářadí....
Zazávodil si každý dle svého a jak jsem pochopil o pravidelnost šlo málokomu.... Ani já nebyl výjimkou, hnal jsem šestikilo opravdu naplno, což dokazuje i dosažený čas pokořující i daleko silnější stroje. A nedá mi to abych si „nepřihřál polívčičku“, jakožto hlavní pořadatel jsem jel mimo pořadí a o to více mne mrzí získané 3. místo v kategorii do 1000 ccm a 3. místo v jízdě pravidelnosti. Což jen potvrzuje výše napsané, na pravidelnost je nejlepší „jet na plno“.
Soudě dle četných ohlasů bezprostředně po akci a z čilé diskuze probíhající na našem webu, trasa byla zajímavá a technicky náročná. Většinu účastníků nadchla a překvapivě se líbila i dohlížejícím příslušníkům policie, těm dokonce natolik, že uvažují o pořízení vozu Fiat....
Takže vyjde-li, to sejdeme se příští rok znovu.....
|
